archiv kázání


Bohoslužba 25.4.2021  Pamatovat, co se z Boží moci stalo ve světě.
   
ČTENÍ  J 16, 16-23a   
Zanedlouho mě již nespatříte a zanedlouho mě opět uzříte.“ Někteří z jeho učedníků si mezi sebou řekli: „Co znamenají slova ‚zanedlouho mě nespatříte a zanedlouho mě opět uzříte‘ a ‚odcházím k Otci‘?“ Říkali: „Co znamená ono: zanedlouho? Nevíme, o čem mluví.“ Ježíš poznal, že se ho chtějí otázat, a řekl jim: „Dohadujete se mezi sebou o tom, že jsem řekl: Zanedlouho mě nespatříte a zanedlouho mě opět uzříte? Amen, amen, pravím vám, vy budete plakat a naříkat, ale svět se bude radovat; budete se rmoutit, ale váš zármutek se promění v radost. Žena, když rodí, má zármutek, neboť přišla její hodina; ale když porodí dítě, nevzpomíná už na soužení pro radost, že na svět přišel člověk. I vy máte nyní zármutek. Uvidím vás však opět a vaše srdce se zaraduje a vaši radost vám nikdo nevezme. V onen den se mě nebudete již na nic ptát.

TEXT  2 Tm 2, 1.8-13
A ty, můj synu, buď silný milostí Krista Ježíše. Pamatuj na Ježíše Krista vzkříšeného z mrtvých, původem z rodu Davidova; to je moje evangelium. Pro ně snáším utrpení a dokonce pouta jako zločinec. Ale Boží slovo není spoutáno. A tak všechno snáším pro vyvolené, aby i oni dosáhli spásy v Kristu Ježíši a věčné slávy. Věrohodné je to slovo: Jestliže jsme s ním zemřeli, budeme s ním i žít. Jestliže s ním vytrváme, budeme s ním i vládnout. Zapřeme-li ho, i on nás zapře. Jsme-li nevěrní, on zůstává věrný, neboť nemůže zapřít sám sebe.

KÁZÁNÍ   

Jde o to, aby nás vědomí, že Ježíš Kristus vstal z mrtvých, stále provázelo, abychom se do této skutečnosti na každý den probouzeli a v této jistotě abychom každý večer uléhali. A jestliže apoštol pokládá za nutné to připomenout, pak proto, že skutečnost Kristova vzkříšení může být z našeho života vytlačována; snadno na ni zapomínáme. Na výšinách života se nám to může zdát jako nadbytečné, pamatovat, že Ježíš Kristus vstal z mrtvých - vždyť to přece nemůže k našemu štěstí nijak přispět. Avšak apoštol nám říká, abychom nezapomněli na to, co se z Boží moci ve světě stalo. Máme svůj život žít ve světle zmrtvýchvstání Krista. Skutečnost Kristova vzkříšení má vtisknout pečeť našemu životu.
Proč to? Co vlastně Kristovo vzkříšení znamená? Kristovo vzkříšení je to největší vítězství, jakého kdy bylo dosaženo, a že je to také veliká radost. Vždyť Kristovo vítězství zásadně mění svět, který byl údolím stínu smrti, ve svět, kde s námi už nadále zůstává naděje, protože nás na našich cestách životem doprovází ten, který je vítězem nad smrtí. Křesťan je zmrtvýchvstalým a oslaveným Kristem povolán k tomu, aby už na světě prožíval něco z tohoto vítězného života.
A nejen to: křesťan tímto vítězným životem má žít. Není tu nic, co by nás mohlo připravit o tuto naději. Křesťanům do Říma apoštol vykládá, co znamená žít pro Kristovo vzkříšení tento vítězný život - přes bídu, trápení, strach, utrpení: Kdo nás odloučí od lásky Kristovy?
Je to pravda, Pane? Nikdy mě nepřestaneš milovat? „Mé dítě, neboj se. Opravdu tě nic nemůže odloučit od mé lásky. Jedině ty sám se můžeš rozhodnout otočit se ke mně zády, zapřít mě a odmítnout mou lásku. To ale neznamená, že já tě přestanu milovat. Vryl jsem si tě na kříži do dlaní, a i kdyby tvá matka na tebe zapomněla, já na tebe nikdy nezapomenu. Nikdy. Miluji tě, mé dítě. Láskou, která nemá hranice a podmínky. Láskou, kterou nic nezničí a láskou, která nikdy neskončí. Neboj se přicházet každý den za mnou. Neboj se lásky. Jedině má láska může proměnit tvé srdce i tento svět. A jedině, když pochopíš, jak moc tě miluji, budeš opravdu šťastný. Nezapomeň na mou lásku“, říká Ježíš.
To je jásavé vyznání vítězného života plného naděje v Ježíši. Je to víc, než jen veselá mysl, životní elán a optimismus. Vítězný život v Kristu není závislý na tom, co právě prožíváme, co nás potkalo, co jsme ztratili, co nám sevřelo srdce i mysl. Apoštol říká: Děj se co děj a přijď co přijď - od lásky Boží, která je v Kristu Ježíši, nás nemůže odloučit nic. A kdo v této jistotě - že Ježíš vstal z mrtvých a že je Pánem nade vším, co člověka drtí, a co mu bere poslední naději a veškerou chuť k životu - žije, ten žije životem vítězným, nepoddaným strachu.
Nevkládej všechno své doufání do svých sil, úspěchů, svého štěstí a lidských nadějí. Z toho ze všeho, dřív než se člověk naděje, může stát hromádka trosek a mohou „zbýt oči jen pro pláč“; a pak - oč větší bylo prožívané štěstí, o to větší může být prožívané zklamání a neštěstí. Jestliže však máš stále před svýma očima vítězného a vzkříšeného Krista, pak všechny tvé životní prohry, ztráty, úzkosti, zoufalství i pády, nejsou nikdy tak hluboké a temné, jak vypadají a jak se před tebe staví. I do těchto hlubin a temnot dopadá světlo Kristova vítězství. Pro jeho vzkříšení není nic s konečnou platností ztraceno, prohráno, pohřbeno. Pamatuj tedy, seber se a povstaň: vždyť Kristus vstal z mrtvých.
Ježíš povstal ze smrti k novému životu a my se z toho radujme. Vždyť On to nepotřeboval udělat kvůli sobě; vykonal to pro člověka, pro nás, abychom mohli žít právě na světě, kde je lidské štěstí, radost, plány, láska poznamenáno stínem smrti; abychom na světě žili i navzdory tomu všemu jako lidé nehynoucí naděje.
A není to naděje prchavá. Kristus přece vstal z mrtvých. O něj svou naději opíráme, jemu důvěřujeme, do jeho rukou vkládáme vše, co nás potkává a z čeho je skládán náš život. Je to výsada a požehnání víry, kterým Kristus obdarovává své následovníky. Kristovo vzkříšení a vítězství nad smrtí mějme stále před sebou, abychom se nepropadali do propasti zoufalství a beznaděje. Tam, kde člověk o všechnu naději přišel, kde už nemá žádný výhled, ani to na co by čekal a ke komu by se obracel a vztahoval, tam začíná peklo. Ty však pamatuj, že Ježíš Kristus vstal z mrtvých. On zůstává tvou nadějí zde - i pro věčnost. A je-li tomu tak, pak nad tebou nemá peklo žádnou moc.
To peklo marnosti, beznaděje a zoufalství ovšem není jedinou možností člověka, který se Boha zřekl, pohrdl Kristovým vzkříšením a svou víru vložil pouze do sebe, svých sil, schopností, své moudrosti. Před člověkem je též stále doširoka otevřena lákavá nabídka všeho, co nabízí svět. - „Užij dne! Ber, co nabízí. Na světě jsi jen jednou a život je prchavý; tak si jej užij!“ Všichni známe také tuto tvář světa a pokušení života. Týká se předně lidí zdravých, těch, kteří se domnívají, že štěstí spočívá v tom, aby zde ochutnali vše do sytosti, vše si vyzkoušeli, aby nepřišli o nic a v ničem nebyli zkráceni. Tento způsob života je přitažlivý; každá doba na něm upraví fazonu, ale vždy jde o totéž - bez ohledů a zábran si užít.
A přece není právě to, co lidem na světě slibuje jejich štěstí, ve skutečnosti zdrojem jejich největšího trápení? Není to opravdu tak? Takový život přece vede jen ke stupňováni lidského sobectví a bezohlednosti, k ničení a zničení základních lidských hodnot, jakými jsou upřímná a věrná láska schopná obětí, dobrota srdce, služba člověka člověku. Na jejich místo pak nastupuje využití člověka člověkem, neodpovědnost jednoho vůči druhému, vypočítavost, jež chce jen brát, těžit, zmocnit se prospěchu pro sebe a - „po nás potopa“. To vše se ovšem promítá do všech lidských vztahů a svazků, a pak: nic řádně nedrží a skutečné hodnoty se hroutí.
Ale i nad tímto způsobem života, kdy se člověk domnívá, že si se svým životem může dělat co se mu zlíbí, zní varování: Pamatuj, že Ježíš Kristus vstal z mrtvých. Jednou se před něj, i se svým životem, postavíš i ty. Budeš před ním stát jako před svým soudcem a skládat účty z celého svého života. On - ten spravedlivý soudce - se bude dotazovat na to, co jsem dělal a dělat neměl, a naopak co jsem zas nedělal ač jsem to dělat měl.
Ježíš Kristus vstal z mrtvých - pamatuj! Jemu se nakonec nevyhneme, i kdybychom se mu na světě vyhýbali. On vstal i proto, aby zúčtoval s hříchem a zlem; aby zlo odsoudil a odstranil. Pamatuj i na to - dokud je čas! I k tomu je zacílena apoštolova.
A tak - věřím - že tuto výzvu Písma, kterou apoštol sám adresuje svému nástupci Timoteovi smíme také zakončit slovy, která volají k odpovědnosti i nás a jsou adresována nám, lidem dnešní doby: „Pokud žiješ, člověče, máš ještě stále možnost postavit se na Kristovu stranu. Se zlem si nezahrávej, ničí život. A navíc: v kterékoli chvíli tvého života by mohlo být už pozdě chtít něco měnit. Proto, aby ses uvaroval i tohoto nebezpečí: Pamatuj, že Ježíš Kristus vstal z mrtvých!“
Děkuji ti, Pane, za tvou lásku. Pomáhej mi, ať nic pomíjivého v mém životě neoslepí mé srdce natolik, že zapomenu na to, jak moc mě miluješ. Amen.