|
Promluva
faráře Jiřího Ježdíka dne 26.6.2014 na vzpomínkové akci k 64.
výročí popravy Dr. Milady Horákové
Dámy a pánové, studenti, vzpomínáme dnes 64. výročí justiční vraždy dr. Milady Horákové. Rovný rovného si hledá. Tento princip společenství, který zdůvodnil Aristoteles, má svou obdobu i v oblasti poznání, v zásadě, že stejné je poznáváno stejným. Ale tento model poznání vede dle zkušenosti ke „společenství“ stejných a kteří byli - násilím - „zestejněni“. Je to model, který v druhých hledá jen vlastní identitu, jako v zrcadle. Model „stejné stejným“ se nakonec odhalí jako ovládání druhých, takové poznání je při setkání s druhým vedeno vůlí k moci a snahou druhého si podrobit. Rovný rovného si hledá stejně jako poznávání stejného stejným jsou zárodky nesnášenlivosti. Kořen tolerance při poznávání druhých lidí spočívá v modelu kontrastu, který umožňuje uznání druhého v jeho odlišnosti. Poznání druhého v jeho odlišnosti vede k společenství v různosti, které však provokuje ke změně vlastního stanoviska. Toto tolerantní pravidlo poznání platí ve smyslovém poznání. O něm Anaxagoras říká, že je možné na základě protikladů: Teplým poznáváme studené, temným světlé. Skutečně: Cítíme teplo ohně, když je okolo nás nebo v nás chladno. Vnímáme jas světla, když je tma. V cizině pochopíme, co je vlast. V konfliktu si vážíme míru. Prostřednictvím nějakého Ty poznávám své Já. Anaxagoras také poukázal na spojitost mezi poznáváním a lidskou bolestí. Smyslové vnímáni je spojeno s bolestí. Co platí v oblasti poznání platí také ve všech lidských zkušenostech. Neboť člověk se stává citlivým ne pro osobitost druhých podle shody, nýbrž podle protikladu. A to se neobejde bez bolesti. V řečtině se rýmuje mathein a pathein, učit se a trpět. Česky - učení mučení. „Poznávám-li druhého, podstupuji bolesti a radosti vlastní změny, ne abych se druhému přizpůsobil, nýbrž abych se přesadil do toho, co je jiné“, říká teolog Jürgen Moltmann. Lidé jsou rozdílní proto, aby si uvědomovali jak moc se navzájem potřebují, neusilovali o stejnost a už vůbec ne jeden druhého zestejňovali, ale také ovšem nepřeháněli rozdíly až k odcizení. Naopak hledali jednotu v rozdílnosti a rozdílnost v jednotě. Křesťanská víra v trojjediného Boha nám to ukazuje, v Bohu samém je životní prostor pro druhého. Neboť Otec je jiný než Syn, a Syn je jiný než Duch. V Boží trojjedinosti tedy žije původní a krásná rozdílnost osob. Křesťansky zjevený Bůh je jednota i rozmanitost, společenství i rozdílnost tří osob. Tedy lidé jsou zváni, aby nepopírali rozdílnosti, ale kladně je přijímali. Bez tolerance není život. Tolerance má meze. Tolerance musí být netolerantní vůči netoleranci. Tolerance se nesmí absolutizovat. Tolerance je odkázána na zdůvodnění pevným přesvědčením, z něhož eticky vyplývá. Tolerance z pravdy roste. Proto si každý člověk musí uchovat zdravou dávku schopnosti pochybovat. Jen tak totiž bude uchráněn před sklonem pokládat vlastní názory za jedině správné a takříkajíc zaměňovat vlastní nápady s hlasem Ducha svatého. Tolerance je rozhodující podmínkou života v dnešním složitém světě. Tolerance je přesvědčení z pravdy. Tolerance není ideologická sebejistota vlastního myšlení. Komunismus k nám přišel dveřmi demokracie, která si nedovedla vážit sebe samé. Také demokracie v některých představitelích nebyla věrohodná, aby ji lidé bránili. To je poučení pro dnešek: Ti, kteří zneužívají svobodu jen pro svůj vlastní prospěch, činí demokracii nevěrohodnou. Když skončily hrůzy stalinismu padesátých let a ruská okupace v osmašedesátém vyléčila mnohé z iluze, že komunismus může být spojen s demokracií, nasadil si komunismus u nás rafinovanější zdání - dobu normalizace. Ta stála na lhostejnosti k nepřítomnosti svobody. Což je korupce duchovní, mravní i ekonomická. Připomínáme si ty, kteří hájili pravdu proti nacistické a komunistické ideologii, kteří nesli údery v prvních řadách. Připomínáme si jako symbol statečnosti Miladu Horákovou. Připomínáme ty, kteří snášeli týrání režimu i výsměch těch, kteří nechápali proč si ti lidé kazí život pro tak abstraktní věci, jako je pravda, spravedlnost a čest. Ty, kteří se řídili slovem Bible: Nepřidáš se k většině, když koná nepravost. Židovská legenda říká, že svět v každé chvíli stojí na šestatřiceti spravedlivých - kteří jsou skryti tak, že nikdo z nás lidí neví, zda právě na jeho věrnosti nezáleží ještě mnohem víc, než může domyslet. Je to zápas o život, zápas na pokračování. Stále je třeba rozlišovat, odpovědně se rozhodovat, svědčit křesťanskou vírou, která je mírumilovným dvojčetem tolerance, předávat příkladem hodnoty pravého života. Tobě, člověče, mladý věkem i mladý duchem lásky, abychom v pravdě žili věčně. |