Bohoslužba 10.1.2021   Co je život?     ČTENÍ  L 2, 41-52  Každý rok chodívali jeho rodiče o velikonočních svátcích do Jeruzaléma. Také když mu bylo dvanáct let, šli tam, jak bylo o svátcích obyčejem. A když v těch dnech všechno vykonali a vraceli se domů, zůstal chlapec Ježíš v Jeruzalémě, aniž to jeho rodiče věděli. Protože se domnívali, že je někde s ostatními poutníky, ušli den cesty a pak jej hledali mezi svými příbuznými a známými. Když ho nenalezli, vrátili se a hledali ho v Jeruzalémě. Po třech dnech jej nalezli v chrámě, jak sedí mezi učiteli, naslouchá a dává jim otázky. Všichni, kteří ho slyšeli, divili se rozumnosti jeho odpovědí. Když ho rodiče spatřili, užasli a jeho matka mu řekla: „Synu, co jsi nám to udělal? Hle, tvůj otec a já jsme tě s úzkostí hledali.“ On jim řekl: „Jak to, že jste mě hledali? Což jste nevěděli, že musím být tam, kde jde o věc mého Otce?“ Ale oni jeho slovu neporozuměli. Pak se s nimi vrátil do Nazareta a poslouchal je. Jeho matka uchovávala to vše ve svém srdci. A Ježíš prospíval na duchu i na těle a byl milý Bohu i lidem. TEXT  1J 5, 11-13 A to je to svědectví: Bůh nám dal věčný život, a ten život je v jeho Synu. Kdo má Syna, má život; kdo nemá Syna Božího, nemá život. Toto píšu vám, kteří věříte ve jméno Syna Božího, abyste věděli, že máte věčný život. KÁZÁNÍ Co je život? Lidský život přirovnáme k hracímu prostoru, jenž se před člověkem otevírá a nabízí. Je utvářen tak či onak. Záleží tu na našem rozhodování. Ve svobodě, jež člověku byla darována, leží základ toho, proč  nakonec svůj život vytěží, vyhraje či promarní, ztratí. Oč nám v životě jde? Náš text mluví o životě věčném. Tím je míněn život, který je skutečným bytím - smysluplným, naplněným, bohatým; život, který přerůstá naši časnost a míří do věčnosti. A takový život byl nám i světu zjeven a darován, to Jan říká v úvodu svého listu. Byl zjeven v Synu, totiž v Ježíši. Na něm poznáváme, co je věčným životem míněno. Vánoční příběh je svědectvím o Božím Synu darovaném člověku. V něm světlo vyšlo. Život najde člověk, který se po něm nepídí v záři reflektorů světa. Pravým směrem ukazuje jen to Boží zjevené Světlo. Kdo se pustí za ním, najde cestu k Ježíši. On je světelným znamením, které je člověku darováno v jeho bloudění a hledání cesty ve světě. Někomu to přijde výlučné. Náš svět je s to vše tolerovat a přijímat, ale tvrdě se staví proti těm, kteří prosazování jeho pravd, narušují výlučnou zvěstí. Slyšíme: Což není ve světě dalších světel? Písmo jiné nezná. Bůh ustanovil ve světě jen toto a nabízí je člověku od prvních Vánoc podnes. Posvítí cokoli - návštěva křesťanského shromáždění, rozhovor s věřícím člověkem, dobrá kniha. Bůh má možnosti, jak člověka k sobě přitáhnout. Jeho zjevené Světlo nás však vede vždy na totéž místo: k Dítěti položenému do jeslí, k Muži na kříži, ke Vzkříšenému v kruhu svých učedníků. Když Vánoce končí vypořádáme se s vánočním stromkem. Kdyby to bylo vše, nezbylo by po Vánocích nic. To by bylo málo, zůstávali bychom diváky. Náš text však říká: Kdo má Syna. To je: Jen ten, kdo spojí svůj život s životem v Ježíši Kristu, získává podíl na životě, který byl zjeven na světě s Ním - ten má život. Co bylo na životě Ježíše tak důležitého, co se chce ujímat, růst a sílit i v nás? 1. Ježíš byl otevřen pro životy lidí. Zvlášť těm, kteří byli odmítáni a postaveni na okraj společnosti. Zde potřebujeme vyznávat: s námi je to často jiné. Neptáme se předně: Jak být prospěšný. Spíš nás zajímá: Co z toho budu mít, jestliže tu pomohu? Známosti lidí vážených nás těší, ale služba potřebným často unavuje. Ale život, který je prožíván jen sám pro sebe se nakonec stává prázdným. Zárukou šťastného života nejsou velké úspěchy. Kdo však chce nejen mít, ale umí i dávat, ten zakouší, že jeho život je obohacován. To víme. Jde o to, abychom to uváděli do praxe. Ježíš člověku sloužil a vyhlašoval odpuštění hříchů. Hřích má mnoho forem. Stačí, když se rozhlédneme kolem sebe, či pohlédneme hluboko do sebe. Vina obtěžuje, okrádá o pokoj a radost ze života, vhání člověka do rezignace. Ježíš z lidí břemena snímal. Mnozí tenkrát slyšeli: Tvé hříchy jsou ti odpuštěny, a to znamená: Tvoje budoucnost, která se ti v Ježíši otevírá není zatížena břemenem minulosti. Jsi svoboden. Nově se nadechni. Odpuštění hříchů je obnovou života. A věčný život, o němž píše Jan, s ním souvisí. Jaké svědectví vydáváme my? Dnes člověk potřebuje slyšet o zotročující moci hříchu a zároveň být pozván k tomu, u kterého je slitování a odpuštění, protože je Láska. Svědčit to je řeč, v níž vynaložíme vynalézavost i úsilí, abychom ukázali nenahraditelnost i krásu evangelia. Zaujatý výklad, s ukázáním přednosti toho, co nabízím a z vlastní zkušenosti doporučuji, to je zvěstování. Je mé mluvení o Bohu, záchraně v Ježíši radostným svědectvím? 2. Ježíš se nevyhnul utrpení. Připadá nám jako normální očekávat z Boží strany to, že bude chránit náš život před utrpením. Když nás pak trápení postihne, znejistíme a začínáme o Boží lásce a dobrotě pochybovat. Ježíš přijal své utrpení jako cestu, která vede zpět k Otci. Je těžké to pochopit a pochopit se to nedá, jen prožít. Jsou lidé, jimž bylo dáno těžkým utrpením projít a pak vyznali, že právě toto utrpení jim posloužilo k prohloubení jejich vlastního života i větší oddanosti Kristu a závislosti na něm. 3. Ježíšův život byl životem, jenž nebyl uzavřen smrtí. Od toho velikonočního rána světem zní zvěst: Kristus žije. Vstal z mrtvých. Bůh přemohl smrt, život zvítězil. Věčný život se tu dotýká svých posledních hlubin. Život je ohraničen narozením a smrtí, Bůh do vymezeného prostoru našeho putování vložil vzkříšení. V Ježíši nám sděluje: Tvůj život má budoucnost. Jako Kristův, i tvůj život nebude smrtí zrušen. To píšu vám, kteří věříte ve jméno Božího Syna, abyste věděli, že máte věčný život. Kdo svůj život spojil s Dítětem v jeslích, Mužem na kříži, zmrtvýchvstalým Kristem, pro toho platí zaslíbení věčného života. Věčný život začíná na zemi. Tam, kde se lidé otevírají pro jiné, kde jsou - ve spolehnutí se na Kristovu oběť - zbavováni svých vin a kde Kristus, náš život se nám v utrpení neztrácí ze zřetele. Věčný život nekončí v hrobě, protože od Ježíše víme, že Bůh otevřel hrob. Amen.