2022_08

Bohoslužba 28.8.2022 Životní cesta s živou nadějí.

ČTENÍ Lukáš 12, 24-31
Všimněte si havranů: nesejí, nežnou, nemají komory ani stodoly, a přece je Bůh živí. Oč větší cenu máte vy než ptáci! Kdo z vás může jen o píď prodloužit svůj život, bude-li se znepokojovat? Nedokážete-li tedy ani to nejmenší, proč si děláte starosti o to ostatní?Všimněte si lilií, jak rostou: nepředou ani netkají – a pravím vám, že ani Šalomoun v celé své nádheře nebyl tak oděn jako jedna z nich. Jestliže tedy Bůh tak obléká trávu, která dnes je na poli a zítra bude hozena do pece, čím spíše obleče vás, malověrní! A neshánějte se, co budete jíst a co pít, a netrapte se tím. Po tom všem se shánějí lidé tohoto světa. Váš Otec přece ví, že to potřebujete. Vy však hledejte jeho království a to ostatní vám bude přidáno.

TEXT 1. Petrův 1, 1-13
Petr, apoštol Ježíše Krista, vyvoleným, kteří přebývají jako cizinci v diaspoře v Pontu, Galacii, Kappadokii, Asii a Bithynii a byli předem vyhlédnuti od Boha Otce a posvěceni Duchem, aby se poslušně odevzdali Ježíši Kristu a byli očištěni pokropením jeho krví: Milost vám a pokoj v hojnosti. Veleben buď Bůh a Otec Pána našeho Ježíše Krista, neboť nám ze svého velikého milosrdenství dal vzkříšením Ježíše Krista nově se narodit k živé naději. Dědictví nehynoucí, neposkvrněné a nevadnoucí je připraveno pro vás v nebesích a Boží moc vás skrze víru střeží ke spasení, které bude odhaleno v posledním čase. Z toho se radujte, i když snad máte ještě nakrátko projít zármutkem rozmanitých zkoušek, aby se pravost vaší víry, mnohem drahocennější než pomíjející zlato, jež přece též bývá zkoušeno ohněm, prokázala k vaší chvále, slávě a cti v den, kdy se zjeví Ježíš Kristus. Ač jste ho neviděli, milujete ho; ač ho ani nyní nevidíte, přec v něho věříte a jásáte nevýslovnou, vznešenou radostí, a tak docházíte cíle víry, spasení duší. Toto spasení hledali a po něm se ptali proroci, kteří prorokovali o milosti, která je vám připravena; zkoumali, na který čas a na jaké okolnosti ukazuje duch Kristův v nich přítomný, když předem svědčí o utrpeních, jež má Kristus vytrpět, i o veliké slávě, která potom přijde. Bylo jim zjeveno, že tím neslouží sami sobě, nýbrž vám; ti, kdo vám přinesli evangelium v moci Ducha svatého, seslaného z nebes, zvěstovali vám nyní toto spasení, které i andělé touží spatřit. Odhodlaně se tedy připravte ve své mysli, buďte střízliví a celou svou naději upněte k milosti, která k vám přichází ve zjevení Ježíše Krista.

KÁZÁNÍ

Petr píše křesťanům, kteří přebývají jako cizinci. Tím vyjádřením ukazuje, že na zemi jsme poutníky. Jsme na cestě. Náš domov je na věčnosti s Ježíšem. Petr tedy píše těm, kdo jsou na cestě. Ale konkrétně píše křesťanům v oblasti dnešního Turecka. A víme, že to psal v době, kdy tito křesťané prožívali pronásledování a utrpení pro svoji víru.
Petr oslavuje Pána za to, že máme živou naději. V běžné mluvě slovo naděje užíváme ve smyslu touhy po budoucích věcech, které nejsou jisté. Máme naději, že se uzdravíme; že seženeme lepší práci; že nám někdo odpustí dluh. Ta naděje se může, ale nemusí stát skutečností.
Slovo naděje je v NZ užíváno ve smyslu neodbytné touhy po něčem, co jistě přichází. Když tedy mluvíme o křesťanské naději, mluvíme o jistotě něčeho, co ještě nemáme. Křesťanský život je život s živou nadějí.
Co je zdrojem té jisté živé naděje křesťana? Jak si můžeme být jisti? Jsme si jisti, protože nám to zaručuje Bůh.
Kde je zdroj té živé naděje? Tím zdrojem je Bůh. Proto jej tady Petr oslavuje. A tu živou naději má každý, kdo se nově narodil. Nové narození je ta změna, kdy se z člověka stane následovník Ježíše. To je zázrak, který v nás může udělat pouze Bůh. On zastaví člověka na jeho cestě a ze srdce, které spoléhá na sebe, učiní srdce, které považuje Ježíše za svého Pána. To se neobejde bez pokání a lítosti nad starým způsobem života.
Ten, kdo prožije toto nové narození, ten se stává člověkem živé naděje. A je to možné díky vzkříšení Ježíše. Proč je Ježíšovo vzkříšení důležité? Ježíšovo vzkříšení je pečetí na Ježíšově vykupitelském díle. Jeho vzkříšení ukazuje, že on má moc. Ježíšovo vzkříšení potvrzuje, že jeho smrt nás dokonale očišťuje od všeho zla, které nás rozbíjí.
Tedy Bůh je ručitelem naší živé naděje. Naše naděje není jen naše toužebné přání. Naše naděje je zakořeněna v neochvějnosti Boha. On dává naší naději základ, který naši naději činí jistou. Jako křesťané se tedy díváme dopředu beze strachu, ale s jistotou a pokojem.
Jan Hus měl tuto živou naději a tak ani hrozba smrti jej nezastavila, aby hájil pravdu. Měl totiž živou naději, že je pro něj připraven domov a věděl, že zapřít pravdu by znamenalo poškodit svoji víru. Ale jemu záleželo na tom, aby mnozí další našli v Pánu Ježíši ten zdroj živé naděje. Žijme s pohledem upřeným na Ježíše, zdroj naší živé naděje.
Ovocem této naděje je radostný život. Ta živa naděje je důvodem pro radost. Petr to upřesňuje: Nikdy jste Ježíše neviděli, a přece ho milujete. Ani teď ho ještě nevidíte, a přece v něj věříte. Radujte se tedy nevýslovnou, velkolepou radostí.
Tedy naděje přicházející s Ježíšem Kristem je pro věřícího zdrojem radosti. Je to radost, která ovlivňuje náš život. Je to radost, která je přítomná i když procházíme těžkými obdobími našeho života. Bible netvrdí, že křesťan bude prožívat jen dobré věci. Naše naděje nespočívá v tom, že se nám budou vyhýbat zlé situace. Naše naděje je v tom, že Bůh je s námi a vede nás do svého domova. On je s námi ve chvílích dobrých i v těch náročných.
Jan Hus řekl: „Kdo se bojí smrti, ztrácí radosti života.“ A když byl pak na hranici, tak vyznal: „A v té pravdě, kterou jsem celý život hlásal, chci dnes vesele zemřít!“ Jak mohl Hus v takové dramatické chvíli mluvit o radosti? Hus měl hlubokou živou naději v Pánu Ježíši. Ta byla zdrojem radosti.
Jásejme nevýslovnou, vznešenou radostí. Tato radost je opakem beznaděje. Přál bych si, aby v našich životech bylo vidět tuto radost. I člověk, který se vydal na cestu za Ježíšem, může zažívat ochladnutí víry, otupění naděje, ztrátu radosti. To je nebezpečný stav. Hrozí, že sejdeme z cesty za Ježíšem. A právě přítomnost či nepřítomnost radosti z Pána Ježíše může být znamením toho, jak je to s tou mojí, naší, vírou. Jaká je tvá víra. Máš naději v Pánu Ježíši? Vidí druzí ve tvém životě radost? Sám mám pocit, že mi chybí ta nevýslovná a vznešená radost z Pána Ježíše. A tak se modlím, aby nastal čas mé duchovní obnovy. Jak se to stane? Východiskem je to, že se jej snažíme poznávat skrze Boží slovo, ale také to, že ho zažíváme v našich modlitbách. Rozhodněme se znovu přiblížit k Ježíši a budeme víc zažívat radost plynoucí z živé naděje.
Řekli jsme: Zdrojem naší naděje je Bůh. Jejím ovocem je radost z Pána Ježíše. Dodejme: Jednou přijde den, kdy už nebudeme mít žádnou naději. Dojdeme naplnění naší naděje. Petr říká, že se to stane v den, kdy se zjeví Ježíš Kristus.
Den osobního setkání s Ježíšem Kristem bude dnem naplnění naší naděje. Už nebudeme nic očekávat. Naše cesta bude v cíli. V ten den už budeme zažívat jako realitu život v přítomnosti Krista, život, kde už nebude zlo a hřích. Naše naděje bude dokonale naplněna.
Jaké je to naše dědictví? Je nepomíjející, neposkvrněné a nevadnoucí. Petr nám tu říká, jaké to dědictví není. Není to dědictví, které by pominulo, ve kterém by byla nedokonalost, které by zvadlo, přestalo být poutavé. Takové dědictví to není. Lidské dědictví totiž často právě takové je. Lidské dědictví často pomine, utratí se, špatně se vloží a je fuč. Lidské dědictví je často poskvrněné, nedokonalé.
To dědictví, které jsme získali díky tomu, že nás Bůh znovuzrodil, je dokonalé. O jaké dědictví, to jde? Jde o Boží království a věčnost v Boží přítomnosti. O dědictví zachované v nebi. To slovo zachované je zde ve smyslu rezervované. Boží slovo nám tu připomíná, že máme rezervaci, která je vždy platná. Ta rezervace už byla vystavena a na Boží straně ji nikdo nezruší.
Občas slyšíme, že někomu byla zrušena rezervace. Nic takového nás u Pána nečeká. Máme živou naději založenou na Božím slovu a Bůh nám zaručuje naplnění této naděje u něj v nebi. Ježíš zaplatil vše.
Petr psal pronásledovaným křesťanům a připomínal, že mají živou naději. My jsme dostali stejnou živou naději. Postavme na ní své životy. To je ten nejlepší způsob, jak žít náš život na cestě. Amen.