archiv kázání


Bohoslužba 11.12.2022   O Božím království.

ČTENÍ   Malachiáš 3, 19-24
„Hle, přichází ten den hořící jako pec; a všichni opovážlivci i všichni, kdo páchají svévolnosti, se stanou strništěm. A ten přicházející den je sežehne, praví Hospodin zástupů; nezůstane po nich kořen ani větev. Ale vám, kdo se bojíte mého jména, vzejde slunce spravedlnosti se zdravím na paprscích. Rozběhnete se a budete poskakovat jako vykrmení býčci, rozšlapete svévolníky, že budou jako popel pod chodidly vašich nohou v ten den, který připravuji, praví Hospodin zástupů.  Pamatujte na zákon mého služebníka Mojžíše, jemuž jsem vydal na Chorébu pro celého Izraele nařízení a práva. Hle, posílám k vám proroka Elijáše, dříve než přijde den Hospodinův veliký a hrozný. On obrátí srdce otců k synům a srdce synů k otcům, abych při svém příchodu nestihl zemi klatbou.“

TEXT   Matouš 11, 11-15
Amen, pravím vám, mezi těmi, kdo se narodili z ženy, nevystoupil nikdo větší než Jan Křtitel; avšak i ten nejmenší v království nebeském je větší nežli on. Ode dnů Jana Křtitele až podnes království nebeské trpí násilí a násilníci po něm sahají. Neboť všichni proroci i Zákon prorokovali až po Jana. A chcete-li to přijmout, on je Eliáš, který má přijít. Kdo má uši, slyš.

KÁZÁNÍ   

Slova Ježíše o Janu Křtiteli, jak je v tuto třetí adventní neděli slyšíme z evangelia zazněla ve zvláštní situaci. Jan Křtitel, který připravoval cestu Spasiteli svým kázáním i křtem, o něm začal pochybovat. V té době byl ve vězení a trápil se otázkou, zda se nezmýlil, když v něm viděl Božího krále: Ježíš totiž nejednal tak, jak Jan očekával. Místo spravedlivého trestu nad hříšníky Ježíš hříšným lidem káže evangelium, uzdravuje a pomáhá. Křtitelova představa o ohni, v němž shoří plevy se neshodovala s láskou, jež v Ježíši přišla do zlého světa. Proto se ho prostřednictvím svých učedníků táže: Jsi ten, který má přijít?
Je to pochybující člověk, jako býváme my, když je nám úzko. Žádný hrdina víry, příklad stálosti a oddanosti. A přece právě teď o něm Ježíš říká něco až nepochopitelného: žádné ženě se nenarodil nikdo nad Jana Křtitele. Ani to zakolísání, které mohlo leckoho zmást, nic nemění na jeho velikosti. V dějinách vystoupilo mnoho osobností králů, proroků - a přece Jan Křtitel je největší. Takové vysoké hodnocení Ježíš nedal nikomu. Jan připravoval jeho cestu, ukázal na něho a v tom je jeho velikost. Je to velikost, kterou dává Bůh, když si Jana vyvolil, aby připravil Kristovu cestu Kristu. Ani jeho pochybnosti, ani žalář, z něhož už nevyjde, nemůže umenšit význam jeho poslání.
Ale Ježíš pokračuje a my cítíme, že jeho slova nechtějí zůstat jen u Jana, u jeho významu a jedinečnosti. Je největší z těch, kdo se narodili z ženy. Je to označení, které vyjadřuje naši tělesnou existenci, která končí smrtí. Ale pro Boží království se člověk rodí jinak. Tak to řekl Pán Nikodémovi: Kdo se nenarodí z vody a z Ducha, nemůže vejít do Božího království. A apoštol Pavel to potvrzuje: Tělo a krev nemůže mít podíl na Božím království. 1K 15,50 Ten nejmenší v tomto království, do něhož se rodíme vírou v Ježíše Krista, obmyti křtem a obdarováni Duchem svatým je větší než Křtitel. To je relace, kterou stanovil sám Pán tohoto království. Jan k spáse ukazoval, my ji smíme přijímat. Tuto spásu hledali proroci, když prorokovali o milosti připravené pro vás - tak jsme to slyšeli z Petrova listu. Jan žil v očekávání Božího království, my však víme, že je nám dáno v Kristu Ježíši. Mít tam své místo, být tam tím nejmenším, je to největší. Tak to vyjádřila básnířka Jarmila Urbánková ve své básni Šlapač měchů: „Netoužím po slávě zpěváků, až vejde ve tvé stany. Uveď mě ve svém království v tmavý kout za varhany.“ I tam ten nejmenší je větší než Jan, jinak největší z narozených z ženy.
Už to je veliké tajemství, které nám Ježíš odhaluje, abychom si vážili toho, co v něm je nám darováno, abychom věděli, na čem opravdu záleží: být v jeho království. Ale jeho další slova jsou ještě tajemnější: Ode dnů Jana Křtitele až dosud nebeské království snáší násilí a násilníci je uchvacují. Vykladači je pokládají za ta nejtěžší v evangeliu. A to proto, že z nich můžeme slyšet buď zjištění, že Boží království je potlačováno silou, ale stejně tak ujištění, že toto království jde svou silou do našeho světa. A ti násilníci mohou být opravdu nepřátelé, ale stejně tak lidé, kteří s rozhodností se ho snaží získat, strhnout na sebe, protože ji o to jde jako o nejvyšší hodnotu. Takovým násilníkům, kteří klepou tak dlouho, až jim je otevřeno, evangelium přeje. Jde o ty, kteří do získání toho nejvyššího dají všechnu svou energii, jako kdysi Jákob, který bojuje s Bohem o požehnání. Jde o vše: to je smysl tohoto násilí, zápasu a uchvacování. Bůh drží s těmi, kteří o jeho království stojí.
A třetí tajemství: kdo je Jan Křtitel? Jste-li to ochotni přijmout, on je ten Eliáš, který měl přijít. Z posledních slov Bible v proroctví Malachiášově zní slib, že před příchodem Panovníka se objeví Eliáš, prorok, který vešel do nebe na ohnivém voze. Židé ho čekali právě v této podobě. Ale Ježíš říká: on už přišel. Teď už přichází jen ten Nejvyšší, jeho království, jeho den. To vše, co říká Písmo, už se naplnilo. Záleží jen na tom, jestli to chcete přijmout. Vždy záleží na tom, jestli chceme přijmout to, co nám Ježíš říká. Nenutí nás a nemanipuluje s námi. Čeká - jako tenkrát - na náš souhlas a na naši víru. Amen.