|
Bohoslužba 12.2.2023 Cesta
blahoslavenství.
ČTENÍ Žalm 112 Blaze muži, jenž se bojí Hospodina, jenž velikou zálibu má v jeho přikázáních! Jeho potomci se stanou bohatýry v zemi, pokolení přímých bude požehnáno. Jmění, bohatství má ve svém domě, jeho spravedlnost trvá navždy. Ve tmách vzchází přímým světlo; Bůh je milostivý, plný slitování, spravedlivý. Dobře bývá muži, jenž se smiluje a půjčí a své věci spravuje dle práva: nezhroutí se nikdy, spravedlivý zůstane v paměti věčně. Nemusí se bát zlé zprávy, jeho srdce pevně doufá v Hospodina. Jeho srdce má oporu v Bohu, nebojí se, jednou spatří pád svých protivníků. Rozděluje, dává ubožákům, jeho spravedlnost trvá navždy, jeho roh se zvedne v slávě. Svévolník na to zlostně hledí, skřípe zuby a odvahu ztrácí; choutky svévolníků přijdou vniveč. Když spatřil zástupy, vystoupil na horu; a když se posadil, přistoupili k němu jeho učedníci. Tu otevřel ústa a učil je: Blaze chudým v duchu, neboť jejich je království nebeské. Blaze těm, kdo pláčou, neboť oni budou potěšeni. Blaze tichým, neboť oni dostanou zemi za dědictví. Blaze těm, kdo hladovějí a žízní po spravedlnosti, neboť oni budou nasyceni. Blaze milosrdným, neboť oni dojdou milosrdenství. Blaze těm, kdo mají čisté srdce, neboť oni uzří Boha. Blaze těm, kdo působí pokoj, neboť oni budou nazváni syny Božími. Blaze těm, kdo jsou pronásledováni pro spravedlnost, neboť jejich je království nebeské. Blaze vám, když vás budou tupit a pronásledovat a lživě mluvit proti vám všecko zlé kvůli mně. Radujte se a jásejte, protože máte hojnou odměnu v nebesích; stejně pronásledovali i proroky, kteří byli před vámi. KÁZÁNÍ Je Hora blahoslavenství. Tam Ježíš vyslovil osmero blahoslavenství. V nich jsou vyjádřeny podmínky vstupu do Božího království. Osm stupňů do Božího království. Jsou jimi chudoba v duchu tedy pokora, upřímná lítost, tichost, touha po spravedlnosti, milosrdenství, čistota srdce, pokoj, podíl na Kristově kříži a jeho potupení ve světě. Jen ti, kteří jdou po těchto stupních, směřují k Božímu království, které Ježíš na začátku svého kázání na hoře vyhlašuje. Vydejme se po těchto stupních a jděme cestou, kterou se vydali první učedníci a kterou hledají zástupy všech dob. První stupeň a současně počátek a východisko cesty je pokora. Výraz chudý duchem není vyjádření nedostatku lidské inteligence, rozumových schopností. Tím výrazem je míněna pokora. Od ní vše začíná. Pokora je vědomí nedostatečnosti, vnitřní prázdnoty, které umožňuje přijmout dar Ježíšova evangelia. Jen ten, kdo je takto vnitřně pokorný, může být skutečně Ježíšem obdarován. Duchovně bohatí se na horu za Ježíšem vydat nepotřebují. Pokorný člověk si uvědomuje, že kdyby sebevíc dokázal, měl velké zkušenosti víry a hluboké poznání, tak každý den začíná prázdný a odkázán na Boží milost. Druhým stupněm je lítost nad selháváním, kterého žádný člověk není ušetřen. Je to pláč, který nás neuzavírá do samoty, nýbrž přibližuje k druhým a tím i k Bohu. Takový požehnaný pláč byl pláčem marnotratného syna, který se vydal na cestu k domovu. Takový pláč přechází v radost z Božího odpuštění. Třetím stupněm je tichost. Tichostí se myslí odevzdanost Bohu. Je dobré, když člověk čeká potichu spásu od Hospodina. Pl 3,26 My nemůžeme nic před Bohem pro svou spásu udělat, jen v tichosti ji přijmout. Pokud projdeme těmito třemi stupni, dostáváme se ke čtvrtému. Bůh v nás probouzí touhu po spravedlnosti. Přestáváme být sobečtí a lhostejní. Jestliže se děje nespravedlnost a křivda, tak se nás to týká. Tato touha po spravedlivém řešení a jednání je jako žízeň a hlad. Spravedlnost se však nedá prosadit hněvem a nenávistí. Spravedlnost není bez milosrdenství. Boží spravedlnost je milosrdná. Proto musíme vstoupit na další stupeň, tím je milosrdenství. Milosrdný člověk je schopen s druhým jednat nejen s rozumem, ale i s citem, srdcem. Jestliže nás něco k Bohu přibližuje, tak je to čisté srdce - oproštěné od hněvu a neupřímnosti. Blahoslavení čistého srdce. Ž 51,12 Jen když vystoupíme až sem, pak můžeme kolem sebe šířit skutečný pokoj. S nečistým srdcem, neupřímnými myšlenkami a slovy pokoj a porozumění nemůžeme přinést. Čekáme, co bude na nejvyšším stupni hory blahoslavenství. Posledním osmým a tím nejvyšším stupněm je nesení utrpení, pronásledování a potupy Božích služebníků. To se týká těch, kteří na sebe přijali podíl na Kristově utrpení ve světě. Na vrcholu Hory blahoslavenství je kříž. V něm se setkává nebe se zemí. Nesení utrpení, těžkostí, nepochopení pro Boží věc nás zvláštním způsobem přibližuje k Ježíšovi. Slovo o kříži je bláznovství těm, kteří jsou na cestě k záhubě, nám, kteří jdeme ke spáse, je mocí Boží. 1K 1,18 Ježíš byl na hoře obklopen svými učedníky a zástupy. Než promluvil, všichni čekali, co Mistr řekne. I naše oči jsou upřeny k němu a náš sluch je otevřen pro jeho slovo. - Napjatě čekáme, co druhý člověk v té které situaci řekne. Jsme zklamáni, když pocítíme prázdnotu a neupřímnost, když slyšíme slovo, které nás neposílí a nepovzbudí. Ale Ježíš nás nezklame. Má slovo povzbuzení pro učedníky i zástupy. Všem, kteří jdou s námahou po stupních blahoslavenství, říká: Boží království je blízko. Blahoslaveno buď království tvé v nás a mezi námi. Amen. |