|
Bohoslužba 19.2.2023 Stádo zůstalo
ušetřeno.
ČTENÍ Skutky 4, 8-12 Tu Petr, naplněn Duchem svatým, k nim promluvil: „Vůdcové lidu a starší, když nás dnes vyšetřujete pro dobrodiní, které jsme prokázali nemocnému člověku, a ptáte se, kdo ho uzdravil, vězte vy všichni i celý izraelský národ: Stalo se to ve jménu Ježíše Krista Nazaretského, kterého vy jste ukřižovali, ale Bůh ho vzkřísil z mrtvých. Mocí jeho jména stojí tento člověk před vámi zdráv. Ježíš je ten kámen, který jste vy stavitelé odmítli, ale on se stal kamenem úhelným. V nikom jiném není spásy; není pod nebem jiného jména, zjeveného lidem, jímž bychom mohli být spaseni.“ Ježíš řekl: Já jsem dobrý pastýř. Dobrý pastýř položí svůj život za ovce. Ten, kdo není pastýř, kdo pracuje jen za mzdu a ovce nejsou jeho vlastní, opouští je a utíká, když vidí, že se blíží vlk. A vlk ovce trhá a rozhání. Tomu, kdo je najat za mzdu, na nich nezáleží. Já jsem dobrý pastýř; znám své ovce a ony znají mne, tak jako mě zná Otec a já znám Otce. A svůj život dávám za ovce. Mám i jiné ovce, které nejsou z tohoto ovčince. I ty musím přivést. Uslyší můj hlas a bude jedno stádo, jeden pastýř. Proto mě Otec miluje, že dávám svůj život, abych jej opět přijal. Nikdo mi ho nebere, ale já jej dávám sám od sebe. Mám moc svůj život dát a mám moc jej opět přijmout. Takový příkaz jsem přijal od svého Otce. KÁZÁNÍ Kdo je naším pastýřem? Věříme Kristu, že on je pro nás tím dobrým pastýřem? Jak zaslechnout ten tichý hlas? Poznat, že je to on, Kristus, kdo k nám mluví? Do života nám totiž denně vstupuje spousta kazatelů, mnoho hlasů a ono je těžké se v nich vyznat. Je složité naslouchat hlasu Pána, když nám do něj vstupují jiní, kteří kážou a kteří chtějí zaujmout to stěžejní místo hlasu, kterému s důvěrou chceme naslouchat. I my sami si hledáme inspiraci mezi lidmi, někoho, od koho se učíme, koho následujeme. A nemusíme hledat. Různí vůdcové si hledají nás, nabízejí nám svou pomoc, ledacos slibují. Je spousta pastýřů, kteří se ucházejí o naši přízeň. A mezi nimi Ježíš říká: Já jsem. Já jsem ten dobrý pastýř. Věřím mu? On spolu s tímto prohlášením a pozváním nabízí měřítko: jak se pozná dobrý pastýř, proč on, Ježíš, o sobě říká, že je dobrý pastýř. Dobrý pastýř se pozná, když jde vlk. Podle toho, jak se ve chvílích ohrožení zajímá pastýř o ovečky, o ty, kteří jsou mu jako pastýři svěřeni. Jsou pro něj na prvním místě. Kristus je pastýř, který se k nám hlásí, ne aby z toho něco měl, ale protože jsme jeho. I když jde vlk a všichni jiní pastýři selžou a utečou, on se k nám hlásí, on se tomu Nepříteli postavil. V Kristu se k nám jako pastýř hlásí Bůh. Bůh, který nás miluje ne proto, že z toho něco má. Jeho láska a péče nezávisí na nás, zda se mu vyplatíme. Nebojme se, že si vybírá lidi podle toho, co z toho má a že nás zavrhne, když se mu přestaneme vyplácet. Miluje nás proto, že jsme. Všechny. Každý z nás jsme vtaženi do života jako ovce povolána ptát se na své pouto k pastýři. Pouto, které je tvořeno nasloucháním a poznáváním, přátelstvím s Ježíšem. Pro každého z nás je otázka: Věřím, že Ježíš je pastýř, který za mě dal svůj život? Dal-li, je pastýř dobrý, který neublíží. On ví i to, co my neznáme. Jistota dobrého pastýře, který zná ovce i Otce života, je nám posilou na cestě životem. Ježíš je pastýř našich životů, touží, abychom byli jeho. On i my víme, že to my jsme měly „zaplatit svým životem“ za svou zbloudilost a neposlušnost, svéhlavost a vzpírání se. A dobrý Pastýř namísto ovcí svůj život obětoval. „Vlk se nažral, ale stádo zůstalo ušetřeno.“ Vy i já jsme byli ušetřeni a hlas vzkříšeného Pastýře přehlušil halas světa a povolal nás do stáda, které on vede přes nástrahy, i roklí šeré smrt, do nebeského ovčince. Důvěřujme svému dobrému Pastýři. On nás volá blíž k sobě a následování jeho kroků. Amen. |